Austrálie 2002 - Osobni web Zobl

Hledat výrobek
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Austrálie 2002

Cestování

Užasný, 3 měsíce trvající pobyt v Austrálii nám začal příletem do Sydney, kde měla Klára sestru s rodinou.

Prošli jsme si  nejzajímavější části města, okoukli slavnou Operu a v rámci přivyknutí na zdejší silniční provoz a klima jsme vyrazili autem na několikadenní cestu do
Reptile Parku.Účelem bylo zjistit jaká nebezpečí v podobě jedovatých hadů a pavouků nám na cestách hrozí.Bylo to zajímavé, poučné a měli jsme dost nahnáno.První a poslední větu, kterou jsme se zde v angličtině naučili byla - ,, I have been bitten by Red belly snake „ (byl jsem kousnut hadem ).Za celé 3 měsíce jsme viděli 3 hady 2 přejeté na silnici , jeden před námi prchal v buši a jednoho velkého pavouka jsme chvíli vozili v autě. Určitě jsou nebezpeční, ale nám se vyhli.


V půjčovně jsme zapůjčili malou dodávečku Toyota Hiace, v níž se dalo spát a vařit, měla nádrž na vodu, ledničku a přenosnou sprchu.

U silnic jsou skvělá odpočívadla s udržovanými toaletami a barbecue na venkovní vaření. Buď na nich, v kempech nebo na vyhrazených místech se dá v autě spát.My jsme spali nadivoko i mimo vyhrazená místa.V kempech pouze, když jsme potřebovali použít pračku, dobít baterie na osvětlení a doplnit vodu na mytí a vaření. Za 2,5 měsíce jsme objeli celou východní polovinu Au.- cca 22 000 km. V noci jsme si zvykli jezdit za velkými trucky, které táhly i dva vleky. Důvodem byla srážka se zvířaty, přecházejícími silnici.Ráno jste mohli vidět u silnice sražené klokany, vombaty ale třeba i 2 krávy, s truckem to ani nehlo.Nejhorší na orientaci při jízdě autem  je Canberra
hl.město, v Brisbane nám během 12 hodin dvakrát vykradli auto a v Melbourne jsme dostali pokutu 40 dolarů za špatné parkování. Nezbylo nic jiného než jít do největšího casina ve městě a v ruletě je vyhrát zpět.V Au. je k pumpám daleko a pravidlem je tankovat, máte-li polovinu nádrže. Jednou jsme měli namále, u rangera v parku jsme zakoupili 4 galony benzínu ( mají ho tam pro tyto případy ), abychom vyjeli12 km stoupání a pak jsme jeli z kopce vždy na neutrál, ještě jsme zabloudili, ale k pumpě jsme dojeli.Jednou jsme si zaplatili výuku házení bumerangem, odjížděli jsme nadšení a koukáme proč si protijedoucí řidič klepe na čelo, v Au. se jezdí v levo a my jeli………..v pravo, samozřejmě.


Austrálie má obrovskou rozlohu a najdete v ní buď velkoměsta nebo malá městečka v buši s několika obyvateli.Veškerý život zde končí v 5 hodin odpoledne a pouze v centru velkoměst je noční život. Do některých podniků vás nepustí v sandálech , šortkách a nátělníku.

Těch 22 000 km obnášelo jízdu ze Sydney přes Modré hory, kolem řeky Murray River, do Melbourne, Adelaide, Coober Pedy, Ayers Rock ,Carns, Brisbane , po východním pobřeží zpět do Sydney a na skok do Corryongu na Festival muže od Sněžné řeky.


Cestou jsem prohlížel westernové obchody, navštívil několik koželužen s klokaními kůžemi, velkoobchody typu Tandy Leather , setkal se s výrobci bičů a tehdejším presidentem Australian plaiters and whipmakers associacion Ronem Edwardsem. Výsledkem jsou kontakty na dodavatele klokanich kůží z nichž nyní pletu skvělé biče.


Zajímaly nás především přírodní krásy, zvířata, historické památky , muzea a aboriginská kultura. O některých se zde zmíním blíže.


V každém velkém městě jsou moderní muzea, mající různé tematické sbírky, doplněné fotografiemi a videoprojekcí.Často i zábavným programem. Fenomenální dostihový plnokrevný ryzák  Phar Lap má v národním muzeu v Melbourne vlastní síň slávy. Je zde vystavena jeho vypreparovaná kůže na skeletu . Z tlampačů zní hlasy sportovních komentátorů, popisující jeho finiše do cíle a na zdech jsou seznamy jeho závodů a vítězství. Je zde popsán příběh jeho objevení, náročného tréninku i smutného konce. Jeho srdce o váze 6,2 kg (dvojnásobek váhy srdce normálního koně ) je uloženo v muzeu v Canbeře a kostra je na New Zealandu, kde se narodil.  Dodnes je národní dostih koní jednou z největších sportovních událostí v Austrálii.

Je to země přistěhovalců, která zažila velkou
vlnu zlaté horečky a v mnohém se její historie podobá éře Divokého západu. Jsou zde velká naleziště zlata, safírů , mědi, zinku a jiných nerostů. Dodnes jsou zde polorozpadlá městečka zlatokopů, z nichž nejznámější je Ballarat.Je to městečko jehož obyvatelé žijí v komunitě od jeho vzniku.Turistům předvádějí v denním i nočním programu život městečka se vším všudy. Unikátním je centrální pohon všech zařízení v městečku pomocí parního stroje a kožených řemenic.

Největší solné jezero Lake Eyre a naleziště opálů na světě se nachází v Coober Pedy.Je to víceméně poušť, ale paradoxně je zde nejlevnější pitná voda, protože její velké ložisko bylo objeveno pod zemí.Opály se těží moderní technikou a vytěžené prostory zdejší lidé používají k bydlení místo domů. Důvodem je vysoká venkovní teplota až 60°C.Prostory jsou vybaveny vším potřebným jako v běžném obydlí.
                
Jednou z největších řek, protékajících z východu na západ, je
Murray River Celoročně má dostatek vody a jako turistická atrakce se na ní plaví kolesové parníky, podobné těm americkým.

Řeka má nádhernou atmosféru, obzvláště v zapadajícím slunci. Snažili jsme si zde přivydělat sběrem hroznů a broskví u italské rodiny.Bohužel jsme neměli pracovní povolení, takže se s námi za 2 dny rozloučili. Ve dvou jsme vydělali asi 280 au.dolarů.

Nejvýchodnější cíp Austrálie je úzký skalnatý výběžek s majákem a placeným parkovištěm, ústící do moře .


Nejvyšší hora Austrálie je nevysoké Mount Kosciuzsko, měřící 2 229 m. Má strmé stoupání, které jsme jako většina návštěvníků překonali pomocí lanovky  a zbývající 2 3 km na vrchol jsme došli pěšky.

Taky se nám podařilo přejet
obratník Kozoroha, který je nedaleko od silnice označen malou mohylkou z kamení s nápisem.
Na východním pobřeží Queenslandu je několik obřích mořských akvárií. Můžete se v nich procházet nebo se vézt na pohyblivém chodníku a nad hlavou vám plují žraloci, rejnoci a jiní mořská havěť. Od milionů litrů vody a živočichů vás dělí jen 5 cm tlusté speciální sklo. Queensland je bohatý na zeleň, takže  jsme  zde navštívili
tropický prales. Proti erozi půdy se tu brání vybetonovanými cestičkami na turistických okruzích. Na travnatých plochách se volně pase dobytek, který se napájí pomocí větrných čerpadel úplně stejně jako v Americe. Přijeli jsme den poté, co otevřeli silnice po deštích.

V městečku Carns se dá nasednout na výletní loď a jet šnorchlovat na Velký barierový útes. Za 40 dolarů navíc vás na lodi v kádi naučí dýchat s potápěčským přístrojem a potápíte se v hloubce 5 7 m s průvodcem..Větší hloubku vám nedovolí tlak v uších. Korály na útesu jsou 1 m pod hladinou, jsou měkké, barevné a nádherné.Všude spousta barevných ryb a teplé moře.

Téměř v centru Austrálie je
Ayers Rock ( Uluru ). Je to pískovcový monolit , jehož převážná část je pod zemí a na povrch kouká jen špička, ale ta stojí za to.Taky je to posvátné místo Aboriginců. Na vrchol se dá dobře vystoupit za pomoci dlouhého řetězu umístěného v horní části.

Nahoře je větrno a jsou tam 2 x 1 x 1 m malá jezírka naplněná dešťovou vodou. Je odtud úžasný rozhled na velkou vzdálenost. Výstup k vrcholu uzavře ranger po 10.00 hod. nebo překročíli teplota 40°C.
Na Uluru jsem fotil východ slunce, mělo to být od západu, ale nezvolil jsem parkoviště na správné straně, takže druhý den znova a už úspěšně.


Několik desítek km severně od Uluru jsou Devil´s Marbles ( Ďáblovy kuličky ). Je to zvláštní kamenité pole o rozloze několika ha, vzniklé sopečnou a erozivní činností. Na rovině jsou kulaté a oválné kameny, které jsou mnohdy prasklé přesně v polovině.

Jelikož mě zajímá
western, měl jsem příležitost shlédnout National final rodeo of NSW. Bylo to první skutečné rodeo, které jsem kdy viděl a s akcemi V ČR se nedá vůbec srovnávat. Zato s tím americkým úplně v pohodě viděli jsme pompézní zahajovací ceremoniál a různé discipliny tyče, barely, oddělování, uličku, chytání telete do lasa jednotlivcem i ve dvojici, jízdu na divokých koních a na býcích.atd.Všechno odsejpalo, telata neměla jinou šanci než běžet ( měla-li běžet ), koně i jezdci věděli co mají dělat a bez zaváhání to předváděli, pomocný tým pracoval stoprocentně, zvířata byla temperamentní a kdykoliv ochotná shodit jezdce.Je to profesionalitou a denodenní praxí zacházení se zvířaty, takže se nedivím.


Film ,, Muž od Sněžné řeky „ se točil v Austrálii a byl zfilmován podle skutečného příběhu. Jeden z irských přistěhovalců  - Jack Riley, byl legendární horseman. Novinář Banjo  Paterson se jím inspiroval a napsal veršovaný poem na počest všech austr.bushmanů, jezdců a honáků. Film byl natočen s komparsem místních jezdců z buše a chata postavená pro filmové účely je dodnes turistickou atrakcí, ke které Mac Cormackova rodina organizuje jedno nebo vícedenní výlet na koních. Mluvili jsme s Mac Cormackem osobně, když se na takovouto cestu se zákazníky připravoval, ale bylo to pro nás příliš drahé. Tak jsme se dokodrcali skoro až k chatě autem a zbytek došli pěšky.Australané dovedou i z mála udělat turistickou atrakci.

Tento historický příběh je natolik populární, že se každoročně koná několikadenní
Festival muže od Sněžné řeky
www.bushfestival.com.au


Začíná jízdou soutěžních jezdců z ranče, kde J.Riley žil, do města Corryongu, kde je pochován. Zde se potom soutěží v novodobém ztvárnění původního příběhu ve verších, v country muzice a v rodeových disciplinách. Hlavní program doprovází řada menších soutěží ve střihání ovcí, skoku honáckých psů do výšky, kování koní, dovednosti nutných pro přežití v buši atd. V hlavní show pak vystupují slavné osobnosti trenéři koní pro film, šampioni v práskání bičem a další.
Poprvé jsem zde viděl jak se Brumbee ( pomenší divoký kůň ) chytá ze sedla koně pomocí jednoduché provazové ohlávky. Zajímavé jsou discipliny vycházející ze života v buši
cross country ( jízda přes překážky ),
naložení vybavení na nákladního koně, projetí urč.trasy a složení vybavení v urč. pořadí zpět na zem na čas, ovladatelnost a klid koně při jízdě rušivými překážkami, trefování cílů bičem za jízdy na koni a ve skoku přes překážky a následná sestava práskání biči na koni aniž by se hnul.


Drobnou perličkou festivalu r. 2003 byla výhra biče z tomboly za 2 au.dolary, který si veřejně předevšemi převzal jakýsi Čech Jindra Zobl.




 
Hledej
počítadlo.abz.cz
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky